Počasí

Během pár dní napršelo v jižní části Brazílie víc vody než normálně za dva měsíce. A situace se může ještě zhoršit příští týden, varují meteorologové.

V Česku končí suché období. Ovšem bohužel pro ty, kdo se těšili na prosluněný víkend, ukončí ho déšť, který by měl být nejvydatnější v pátek, ale poznamená i sobotu. V neděli by měl již jen doznívat přeháňkami. Dokud pršet nezačne, bude hlavně v Čechách a na západě Moravy trvat riziko vzniku a šíření požárů. I přesto, že se počasí před víkendem zásadně změní, na nejvyšších denních teplotách se to příliš neprojeví. Ochladí se jen v pátek, o víkendu se teploty vrátí k hodnotám kolem dvaceti stupňů Celsia.

Ve čtvrtek zesílí hlavně v Čechách vítr, v nárazech bude mít rychlost až 70 kilometrů za hodinu. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu, v níž před následky poryvů varuje, zároveň prodloužil až do noci na pátek platnost výstrahy na riziko požárů. Nebezpečí požárů by měl snížit déšť, který ale většinu republiky zasáhne až v pátek či o víkendu.

Téměř v celých Čechách a také na západě Moravy je zvýšené riziko vzniku požárů. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu, která bude platit v úterý a ve středu. Je sucho a ve středu k tomu zesílí vítr. Začne sice i pršet, to ale ve větší míře až ve čtvrtek. Teploty se budou v týdnu, v němž se květen přehoupne do druhé poloviny, pohybovat kolem dvaceti stupňů.

Česko o víkendu čeká oblačné počasí s přeháňkami, teploty budou stoupat nad dvacet stupňů Celsia. Čtvrtek bude ještě bez srážek a s maximy přes den do dvaceti stupňů, předpokládá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Letošní duben se jako jedenáctý měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. V prohlášení to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná dubnová teplota u zemského povrchu činila 15,03 stupně Celsia, a byla tak o 0,67 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020.

Na Českobudějovicku se v souvislosti s bouřemi v pondělí odpoledne objevil větrný vír. Zřejmě se jednalo o takzvané gustnado, ale meteorologové nevylučují, že mohlo jít i o tornádo. Termínem gustnado se označuje krátkodobý větrný vír, který ale nemá takovou sílu jako tornádo. Jev se vyskytl v oblasti Adamova a Hůr, sdělila Eva Houbová z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ve Spojených státech na mnoha místech vrcholí tornádová sezona. Proč právě Velké pláně tento ničivý meteorologický fenomén tolik přitahují? A jak vlastně tornáda vznikají?

Díky erupcím na Slunci mohou být tento týden vidět z České republiky vzácné polární záře. Pokud tomu tedy bude přát počasí. První náznaky se objevily už v noci z neděle na pondělí.

Při rozsáhlých záplavách na jihu Brazílie zemřelo 37 lidí a dalších 74 se pohřešuje. Uvedl to server G1 s odkazem na páteční aktualizovanou bilanci. Zhruba 31 tisíc lidí muselo opustit své domovy. Nejpostiženější je stát Rio Grande du Sul. Situace se zhoršuje v jeho hlavním městě Porto Alegre, kde úřady vyzvaly k evakuaci historického centra.

Nejméně 24 lidí zahynulo při propadu části dálnice na jihu Číny. Dosavadní zprávy hovořily o 19 obětech. Dalších třicet lidí záchranáři odvezli do nemocnice. Čínská státní televize CCTV uvedla, že oblast postihly v posledních dnech silné lijáky.

Kvůli teplému a větrnému počasí stoupá nebezpeční požárů. Zapalovat ohně při tradičním pálení čarodějnic je možné, ale lidé musí sledovat vyhlášky krajů, radí vrchní komisař a mluvčí hasičů Martin Kavka. Určitě nelze zapalovat ohně padesát metrů od lesa nebo v místech, kde je suchá tráva. Pokud ale bude pálení čarodějnic organizované například radnicí, konat se může. Na bezpečnost pak dohlížejí dobrovolní hasiči.

Rychlý nástup letošního jara podle včelařů zmátl včely. Nebýt prudkého ochlazení v minulém týdnu, mohli už v některých lokalitách stáčet první med. Úly jsou už teď plné a včely se začínají rojit. Nová generace ale potřebuje prostor. A když ho nemá, včely uletí.

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách dosahují škody 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o 23 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi svými členy. Podobné škody na révě vinaři prý nepamatují. Škody hlásí i pěstitelé jiného ovoce. Prudké ochlazení ničilo úrodu také v Německu, Polsku nebo Francii.

Mráz v Česku v posledních dnech napáchal velké škody ovocnářům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že největší škody jsou v Čechách, někde bude dokonce úroda nulová. Po jednání s předsedou Ovocnářské unie Martinem Ludvíkem v obci Daminěves na Mělnicku řekl, že stát chystá finanční pomoc pro poškozené pěstitele. Ministerstvo chce firmám pomoct i s udržením zaměstnanců. Podle Ludvíka už škoda přesáhla jednu miliardu korun.

Po nynějších chladných dnech a mrazivých nocích se na víkend v Česku výrazně oteplí. Po oba dny bude převážně slunečno, teploty v sobotu vystoupají ke 20 stupňům, v neděli se přiblíží letním 25 stupňům Celsia. Podobné počasí zůstane i začátkem příštího týdne. Noční teploty by měly už zůstat nad nulou, jen v jihozápadní polovině Čech se mohou v sobotu nad ránem ještě objevit přízemní mrazíky. Vyplývá to z aktuální předpovědi počasí a vyjádření meteorologů.

Teploty v Česku v nadcházejících dnech opět klesnou k nule a zejména v noci a ráno může i mrznout. V noci na čtvrtek budou přízemní mrazíky zejména v jižní polovině Čech a na severu republiky a v noci na pátek hrozí mráz, nejen přízemní, na celém území, varovali meteorologové. První škody kvůli studeným nocím hlásí pěstitelé zeleniny, ovoce i vinaři, zároveň mluví o oddálení sklizně a možných odbytových problémech.

V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).

Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Mrazy mohou poškodit především ovocné stromy, vinnou révu a vzešlou zeleninu. Na části území bude také sněžit, ve středu se může sníh přechodně objevit dokonce i ve středních a nižších polohách.

Sever Čech se probudil do mrazivého rána. Na Jizerce v Jizerských horách klesly teploty pod minus deset stupňů Celsia, jinak je ale většinou jen kolem minus dvou až minus čtyř stupňů. Na hřebenech Krkonoš za posledních 24 hodin napadlo asi patnáct centimetrů sněhu a celková vrstva sněhu se ráno pohybovala kolem čtvrt metru. Polská horská služba na své straně hor vyhlásila první stupeň lavinového nebezpečí, který je nejnižší z pětibodové stupnice. Kromě Krkonoš silně sněžilo taky na Šumavě nebo v Beskydech.

Do vyšších poloh Česka se vrátila zima. Od pátečního dopoledne do sobotního rána napadlo ve vyšších horských polohách nejčastěji pět až dvacet centimetrů sněhu. Největší přírůstky naměřili meteorologové na Šumavě, kde na hřebenech napadlo i kolem třiceti centimetrů. Na horských silnicích leží sníh, cesty jsou ale s opatrností sjízdné, vyplývá z vyjádření silničářů. Zatímco na většině území Česka bude sněžení postupně slábnout, na východě naopak zesílí. V Beskydech může do nedělního rána připadnout až deset centimetrů sněhu, varovali meteorologové.

Do Česka se dostává studený vzduch a na hory se vrací sněžení. Na horách může podle meteorologů napadnout až čtyřicet centimetrů sněhu. Vydali proto výstrahu pro území několika horských oblastí: Krušné hory, Šumavu nebo Beskydy. Chladné počasí s teplotami pod průměrem má vydržet i v dalších dnech. Podle silničářů by řidiči, kteří už nechali svá auta přezout na letní pneumatiky, měli zvážit jízdu do těchto oblastí.

Počasí v Česku zůstane oblačné a chladné až do příštího týdne, o víkendu teploty nepřesáhnou devět stupňů Celsia. Noci na pátek, neděli a pondělí budou mrazivé, podobně jako noc na čtvrtek, kdy teploměr ukázal až osm stupňů pod nulou. Zima může poškodit zeleninu nebo kvetoucí ovocné stromy, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Přeháňky budou i smíšené a sněhové, v některých dnech i v nižších polohách.

Chvilku leje jako z konve, jenom aby se za půl hodiny obloha rozjasnila a vzduch ohřálo teplé slunce. Jenže když si člověk nevezme deštník, může o pár minut později schytat klidně i krupky – ale přitom se kochá duhou. Aprílové počasí je nevyzpytatelné – ale proč přichází právě v dubnu?