Evropská unie

Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a čtyřmi jihoamerickými státy Argentinou, Uruguayí, Paraguayí a Brazílií, sdruženými v organizaci Mercosur, trvají s přestávkami už více než dvacet let. Po uzavření dohody by vznikla největší zóna volného obchodu na světě. V současnosti jí ale brání obavy evropských politiků z levného dovozu potravin či dalších protestů zemědělců. Podle uruguayského náměstka ministra zahraničí Nicoláse Albertoniho smlouva ale přesahuje obchodní a ekonomické zájmy.

Ekonomické i bezpečnostní vazby Moskvy a Pekingu rostou od ruské invaze na Krym v roce 2014. Dva dny před počátkem okupace zbytku Ukrajiny v únoru 2022 uzavřely obě země „neomezené“ partnerství. Západ na rozdíl od izolovaného Ruska však považuje Čínu i přes všechny kontroverze stále za důležitého hráče a potenciálního partnera. Pekingu proto už roky rostou geopolitické ambice.

Zemědělci odsunuli protest původně plánovaný na příští středu v Praze, potvrdil ČT prezident Agrární komory Jan Doležal. Rozhodli se tak v reakci na atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Vedení Zemědělského svazu ČR (ZS) se rozhodlo protest přesunout na 4. června. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozhodnutí odvolat středeční protest ocenil, považuje ho za logické a odpovědné. Zemědělci přitom dříve tvrdili, že protesty rušit nebudou, a to ani přesto, že už se pro tento krok ve čtvrtek rozhodla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Čtyři politické subjekty včetně Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb – pravicového populisty Geerta Wilderse – se v Nizozemsku dohodly na vytvoření nové vlády. Wilders se premiérem nestane, už ale avizoval „nejpřísnější azylovou politiku všech dob“ a slíbil, že „Nizozemci jsou opět na prvním místě“. Podle některých médií čeká Brusel a Evropskou unii šok, vládní plány však odhalují i kompromisy mezi koaličními stranami. Wilders však jako lídr největšího bloku v parlamentu bude činit klíčová rozhodnutí, píše Bloomberg.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Filip Turek (nestr.), lídr společné kandidátky Přísaha a Motoristé sobě, zmínil, že jeho osobní výzvou by bylo zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory. Považuje to za zvěrstvo vůči automobilovému průmyslu i vůči ekonomice. Také dotační systém a emisní povolenky považuje za dvě největší zla EU a Green Deal je podle něj určen k likvidaci evropských firem. Odmítá přijetí eura, naopak rozšiřování EU se nebrání, pokud dané státy splní podmínky. Migrační dohodu označil za tragédii pro Českou republiku. Je pro podporu Ukrajiny, ale neměla by se upozaďovat diplomatická řešení.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Do evropských voleb zbývají tři týdny. V nich si Češi zvolí jednadvacet poslanců do Evropského parlamentu. Česká televize odvysílala první předvolební debatu, jíž provázela Jana Peroutková. Tématy byly životní úroveň, ceny potravin i energií, dotace či euro. Účastníky debaty byli Ondřej Dostál (Stačilo!), Martin Hlaváček (ANO), Petr Macinka (Přísaha a Motoristé), Petr Mach (SPD a Trikolora), Luděk Niedermayer (SPOLU), Daniela Ostrá (SOCDEM), Mikuláš Peksa (Piráti) a Adam Trunečka (Starostové a osobnosti pro Evropu).

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Beno Ge (nestr.), člen kandidátky Liberální aliance nezávislých občanů, uvedl, že strana si klade za cíl podporovat mladé lidi, zároveň bude usilovat o větší integraci v rámci EU. Koruna je podle něj ekonomickou bariérou Česka. Je tedy pro přijetí eura. V souvislosti s Green Dealem zmínil, že jde o dobrou myšlenku, která ale má své mouchy. Souhlasí také s pomocí Ukrajině.

Bezpečnost, migrace i nespokojenost občanů se směřováním Evropské unie jsou hlavní témata v řadě evropských zemí pro nadcházející volby. Na situaci tentokrát v Itálii, Rakousku, Litvě a Nizozemsku se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.

Slovenského premiéra Roberta Fica označují jeho odpůrci za populistu a demagoga, což on sám odmítá. V čele slovenské vlády stál před rokem 2018 celkem deset let a zdálo se, že jeho pozice je neotřesitelná. Jeho strana Smer–SD vyhrála čtvery parlamentní volby za sebou. V březnu 2018 však musel Fico opustit post předsedy vlády po vraždě novináře Jána Kuciaka, která vyvolala na Slovensku politickou krizi. V čele slovenské vlády opět stanul loni v říjnu. Ve středu se stal terčem atentátu, jeho zdravotní stav je vážný.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany PRO 2022 a lídr kandidátky PRO – Jindřicha Rajchla Jindřich Rajchl zmínil, že je pro zrušení Green Dealu, protože ho považuje za pouta na rukách evropské ekonomiky. Dále se strana chce v europarlamentu zabývat tématem bezpečnosti, s čímž souvisí migrace. Česko by mělo migrační pakt jednoznačně odmítnout, řekl. Stejně tak odmítá přijetí eura, které by se podle něj stalo ocelovým řetězem na krku Česka. Důležitým tématem je podle něj také suverenita země. Chce, aby si Česko mohlo o vlastních věcech rozhodovat v Praze.

Zástupci členských zemi EU se ve středu v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta.

Po osmi letech vyjednávání schválily země Evropské unie přelomový migrační pakt. Sedmadvacítce má pomoci lépe zvládat příliv migrantů. Zajistit má efektivnější kontroly žadatelů o azyl a rychlejší návraty těch neúspěšných. Obojí už na vnějších hranicích Unie. Na zvládání migrace se budou povinně podílet všechny členské země. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si myslí, že opatření budou mít pozitivní vliv, problém ale zásadně nevyřeší. Poslanec Radek Koten (SPD) míní, že pakt bude dokonce migraci akcelerovat.

Bruselské instituce i kandidáti do Evropského parlamentu usilují o přízeň generace Z. Před pěti lety mladé voliče zmobilizovala evropská klimatická krize, v letošních volbách se mladá generace v některých zemích přiklání k extremističtějším stranám. Podle odborníků má obavy z vlastní budoucnosti. V části Evropy navíc letos mohou vybrat složení nového parlamentu i šestnáctiletí.

Gordana Siljanovská-Davkovová, nově zvolená prezidentka Severní Makedonie, vyvolala malou mezinárodní bouři. V inauguračním projevu totiž opakovaně nazývala svou vlast pouze Makedonií, čímž oživila téměř třicetiletý spor se sousedním Řeckem kvůli stejnojmenné řecké provincii, který až v roce 2019 ukončila dvoustranná dohoda. Prezidentku za to pokárala i Evropská unie.

Česká vláda se do několika dnů sejde v novém složení. Prezident Petr Pavel slíbil ve čtvrtek jmenovat nového ministra pro vědu a výzkum Marka Ženíška (TOP 09). Premiér Petr Fiala (ODS) z vládní rošády, kterou zkomplikovaly pochybnosti o publikační činnosti původního nominanta Pavla Tuleji (TOP 09), „nemá žádnou radost“. Koalice je však přes drobné neshody pevná, řekl v Interview ČT24. Hovořil také o boji s opozicí, migračním paktu nebo žádosti o abolici pro Vratislava Mynáře.

Členské státy Evropské unie v úterý na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Stejnou pozici drží česká vláda už od února, kdy po analýze všech dokumentů dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

„Ukrajina se za chvíli dostane do stavu, nebo už se do něj pomalu dostává, kdy nebude mít čím a kým střílet,“ upozornil místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Problémy s dodávkami munice na Ukrajinu mohou souviset s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a moderní technologie, soudí místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO). O problémech na ukrajinském bojišti debatovali v pondělních Událostech, komentářích.

Premiér Petr Fiala (ODS) chce posilovat vliv Česka ve vedení Evropské unie, chtěl by silnou pozici pro eurokomisaře. Už nyní se o možných jménech vyjednává na různých úrovních. To podstatné ale přijde až po červnových volbách do Evropského parlamentu. Podle dohody mají kandidáta navrhnout Piráti a STAN. Ti se ovšem o nominaci přou.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v pondělí přijala v Římě předsedu české vlády Petra Fialu (ODS). Jednali spolu o migraci, bilaterálních vztazích či budoucnosti Evropské unie. Fiala v této souvislosti uvedl, že s italskou předsedkyní vlády mají na další směřování sedmadvacítky velmi podobný pohled. Během jednodenní návštěvy italské metropole se premiér Fiala v odpoledních hodinách setkal i s italským prezidentem Sergiem Mattarellou.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN) František Laudát v rozhovoru uvedl, že „Klub angažovaných nestraníků má jedno silné téma, které nemá zřejmě nikdo, a to, že vychází z teze, že etika je silnější než zákon“. KAN by tak dle něj chtěl podpořit jakékoliv aktivity směřující k reformě unijního práva. Strana prosazuje také ochranu přírody, nicméně k takzvanému Green Dealu má výhrady. Laudát rovněž podotkl, že Evropská unie by měla více pomáhat Ruskem napadené Ukrajině.

Česko v příštích mnoha letech ani desetiletích zavést euro nemusí – pokud samo nebude chtít, řekla České televizi místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. A to i přesto, že se k přijetí společné měny před 20 lety při vstupu do EU formálně zavázalo. Závazek je totiž podle Jourové nevymahatelný. K brzkému zavedení eura znovu vyzval minulý týden prezident Petr Pavel. Argumentuje třeba faktem, že země, které společnou evropskou měnu přijaly, jsou s ní spokojené.