Stále více vlád narušuje autonomii médií, varují RSF. Výrazně se propadlo Slovensko

Svobodu tisku na celém světě ohrožují právě ti, kteří by měli být jejími garanty, tedy vlády a politické orgány zemí, varuje RSF. „Stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu a právo veřejnosti na spolehlivé, nezávislé a rozmanité zprávy a informace. RSF zaznamenává znepokojivý pokles podpory a respektu k autonomii médií a nárůst tlaku ze strany státu nebo jiných politických subjektů,“ konstatuje nevládní organizace ve svém souhrnu.

Spojené státy si pohoršily o deset pozic a skončily pětapadesáté, Argentina se i kvůli volbě Javiera Mileiho prezidentem propadla dokonce o dvacet šest míst a je 66. Naopak o dvě místa si polepšilo Rusko, které ale i tak skončilo 162. „Od ruské invaze Ukrajiny v únoru 2022 byla téměř všechna nezávislá média zakázána, zablokována a/nebo prohlášena za ‚zahraniční agenty‘ či ‚nežádoucí organizace‘. Všechna ostatní podléhají vojenské cenzuře,“ konstatuje RSF.

Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Finsko. Do první desítky se vešly také Estonsko, Portugalsko, Irsko, Švýcarsko a Německo.

Zpráva hodnotí i nástup Fica

Nevládní organizace si všímá specificky i Slovenska, když zaznamenává jeho pokles v žebříčku ze sedmnáctého na devětadvacáté místo a varuje před hrozbou manipulace voleb s využitím umělé inteligence (AI). Konkrétně zmiňuje případ pomocí AI vytvořené audionahrávky novinářky Moniky Tódové, který považuje za „jeden z prvních zdokumentovaných případů tohoto typu útoku na novináře s cílem ovlivnit výsledek demokratických voleb“.

„Po několika vládách, které se snažily zlepšit svobodu tisku, se v parlamentních volbách v roce 2023 dostal k moci opět premiér Robert Fico, což znamenalo konec snah v této oblasti,“ konstatuje poté RSF v podrobnějším hodnocení země. „Novináři pracují v nepřátelském prostředí a veřejnoprávní i soukromá média zůstávají zranitelná vůči zájmům nesouvisejícím s novinařinou,“ míní také nevládní organizace.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v souvislosti s kritikou RSF vyjádřila obavu, že tam, kde je ohrožena svoboda tisku, je ohrožena i demokracie. „Svobodná média a demokracie jsou od sebe neoddělitelné. Nemůžeme akceptovat útoky na novináře, a zvlášť od těch, kteří mají v rukou moc. K demokracii nepatří ani zastrašování médií a snaha o jejich politické ovládnutí,“ napsala Čaputová na sociální síti.

Poslankyně nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Zora Jaurová avizovala, že budou „dělat všechno pro to, aby se škodlivé a nedemokratické záměry slovenské vlády v oblasti médií nestaly skutečností“. PS ve čtvrtek uspořádalo v Bratislavě demonstraci na ochranu veřejnoprávních médií. Na akci zavítalo několik tisíc lidí.

Situace v Česku

V Česku, které si pohoršilo o tři příčky, podle RSF svobodu tisku ohrožuje vysoká koncentrace soukromých médií a také nenávist vůči novinářům na internetu. Jako pozitivum organizace vidí některé legislativní změny uskutečněné koalicí premiéra Petra Fialy (ODS), „které by mohly být prospěšné“.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý vyjádřil ve vysílání ČT24 přesvědčení, že svoboda médií není jednou pro vždy daná věc a vždy bude výsledkem přetahování mezi vládou a médii. „Je otázka jakou to bude mít formu, pro média je zásadní, aby ten prostor pro svobodnou debatu a vyjadřování zůstal zachován,“ konstatoval Černý.

„Je známo, že u nás je poměrně významně koncentrované vlastnictví některých velkých mediálních skupin do rukou podnikatelů, kteří mají jiné zájmy než provozovat média,“ nechal se ve vysílání ČT24 slyšet předseda české pobočky Mezinárodního tiskového institutu Robert Čásenský. Dodal, že roli ve zhoršení umístění Česka v žebříčku hraje i rostoucí množství nedůvěryhodných zpravodajských zdrojů a serverů. „Ve srovnání se Slovenskem je však naše situace vlastně skvělá,“ podotkl novinář.