Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy v mírnější podobě

Sněmovnou prošla vyšší ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy, nicméně v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do předlohy doplnila dolní komora zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z třetích zemí, tedy v podstatě mimo EU. Poslanci také schválili pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Naopak zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky bude dolní komora schvalovat 22. května. Mimořádnou schůzi přerušila.

Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle vládní novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.

Sněmovna stanovila ze zákazu odnětí nejkvalitnější půdy ze zemědělského půdního fondu výjimky podle úpravy skupiny koaličních poslanců v čele s Janem Burešem (ODS). Výjimky se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic.

Přísnější ochrana půdy pomůže podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) navrátit původní krajinné prvky jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr. Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle něj snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.

„Do budoucna výrazným způsobem stoupne ochrana té nejkvalitnější půdy, kterou v České republice máme. To je ta klíčová zpráva,“ sdělil Výborný. „Zároveň nebudeme bránit dalšímu rozvoji například významné dopravní infrastruktury. Nechceme ale logistická centra a obchody,“ doplnil. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že novela přispívá k tomu, aby půda sloužila základním účelům, jako je pěstování potravin, ukládání uhlíku a pasteveckému či dalšímu hospodářství.

Navíc se v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury patrně změní výčet rozvojových lokalit. Poslanci schválili pozměňovací návrh ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který z nynějšího seznamu osmi lokalit sice škrtá strategický podnikatelský park Plzeň-Líně, ale rozšiřuje počet lokalit na třináct včetně strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku.

Kompromis

Vládní novela čelila v dolní komoře kvůli rozsahu ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o další ekonomický rozvoj Česka. Ve hře byla ještě razantnější zmírnění, sněmovna už o nich nehlasovala. Bureš uvedl, že nebylo jednoduché se s předlohou vypořádat, výsledné znění označil za kompromis. „Na jedné straně zajistí ochranu naší zemědělské půdy, na druhé straně nezablokuje rozvoj měst, obcí, ale také našeho hospodářství,“ dodal.

„Hlavní meritum té novely, proč jsme to dělali, je to, aby se zpřísnilo povolování a znemožnilo už dále takovéto plochy dávat do územně plánovací dokumentace – tak to tam zůstalo. To znamená, tady je výrazné zpřísnění,“ zhodnotil Hladík.

„Původně byl ten návrh zákona trochu ambicióznější. Ale my jsme s některými změnami souhlasili, protože nám je jasné, že sice na jedné straně je ochrana zemědělského půdního fondu prioritou asi pro všechny, ale na druhé straně nemůžeme brzdit průmysl a rozvoj obcí,“ poznamenal člen sněmovního výboru pro životní prostředí David Pražák (ANO).

Úprava koaličních poslanců také prodlužuje z pěti na deset let dobu, v níž by ještě bylo možné na nejlepší zemědělské půdě velká centra stavět, pokud je předpokládá územní plán. Mění i další přechodná období, která mimo jiné dávají šanci také případným novým záměrům.

Výjimku ze zákazu prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí by měly podle schváleného pozměňovacího návrhu zemědělského výboru státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarsko a třetí země, s nimiž má Česko uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu.

Poslanci do předlohy vložili také osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Nově by k nim patřily například skalky a terasy. Dolní komora naopak odmítla zavedení předkupního práva zemědělců na pozemky, na nichž hospodaří na základě například nájemní nebo pachtovní smlouvy, jak to navrhl Josef Kott z opozičního hnutí ANO.

Předloha podle Hladíka zjednoduší umisťování staveb pro obranu a pro vnitřní bezpečnost. Sněmovna schválila například také úpravu Jiřího Havránka (ODS), která má podle zdůvodnění urychlit výstavbu mobilních sítí nové generace.

Události, komentáře: Ochrání stát nejcennější zemědělskou půdu (zdroj: ČT24)

Opatření proti haváriím na řekách

Poslanci také podpořili novelu vodního zákona, která má omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům.

Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Dolní komora ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.

„Novelou výrazně omezujeme vznik takové havárie, výrazně zjednodušujeme a také zpřesňujeme to, aby byl odhalen viník takové havárie,“ řekl před poslanci Hladík.

Vláda jako součást opatření navrhla zavedení nové povinnosti stanoveným největším znečišťovatelům, kteří vypouštějí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibýt jim měla hlavně povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat sta až dvou set znečišťovatelů.

K tomu ale měli výhrady někteří opoziční poslanci a argumentovali tím, že takové technologie až na výjimky neexistují. Proto sněmovna na návrh skupiny poslanců v čele s Davidem Šimkem (KDU-ČSL) povinnost měření zmírnila na povinnost kontinuálního sledování. Výjimku budou mít teplárny a elektrárny, a to pouze pro taková zařízení, která používají chemikálie k úpravě vody nebo pro obdobné stanovené účely.

Elektronická spisová služba

Dolní komora také schválila další roční odklad zavedení atestované spisové služby. Z povinnosti předloha zcela vyjímá nejmenší obce a jejich organizace a školy, aby se jim neúměrně nezvýšily náklady. Odklad povinného používaní elektronické spisové služby s atestem na rok 2026 schválili zákonodárci již předloni. Ze současných zkušeností podle zdůvodnění nynějšího návrhu zákona ale plyne, že lhůta není dostatečná. Úřady by proto měly dostat na přípravu delší čas.

Dodavatelům má novela posunout termín, po kterém už budou muset poskytovat jen atestované systémy. Podle schválené úpravy Jiřího Havránka (ODS) odkládá zákaz dodávání neatestovaných systémů z července tohoto roku až na červenec 2025.

Poslankyně ANO Ivana Mádlová za opoziční hnutí uvedla, že předloha je nekonfliktní. Zpochybňovala ale nutnost jejího schvalování na mimořádné sněmovní schůzi. „Musíme to udělat rychle, aby se stihl termín,“ reagoval předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

Sněmovna schválila také pozměňovací návrh Jana Laciny (STAN), jenž zařazuje Českou tiskovou kancelář mezi soukromoprávní původce. Národní tisková agentura sice bude muset uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií, ale nebude se na ni vztahovat povinnost vykonávání spisové služby, vyplývá ze zdůvodnění.

Kanceláři prezidenta republiky novela umožní zřízení bezpečnostního archivu. Sněmovna návrhem zákona upravila i nakládání s neveřejnými dokumenty například NATO a Evropské unie.